SEIRIM(D)
FALL OF SERENITY(D)
BURIED GOD(D)
F.O.B.
IMMORTAL TEARS
INCEST
Report
Po intenzivním mejlování, kdy se nám německé kapely na plejlistu měnily jako ponožky v útvaru branců brigády rychlého nasazení, jsme konečně dospěli k neměnné sestavě. Tudíž celé turné mohlo být ve čtvrtek odstartováno v plzeňském klubu Runway, který je spíš zázemím pro moderní, počítačem řízené a kilowatty překypující muziky, nicméně po zrušení klubu C jsme byli rádi, že máme, takříkajíc střechu nad hlavou.
V roli otvírače se zjevili doom a domovští BELTAINE s novým bubeníkem a s vybouraným basákem. Jejich mjuzik má určitě šťávu a byla jen škoda, že kvůli již zmiňovanému bourači kluci, po vzájemné domluvě, odmítli odjet zbývající koncerty. Snad teda příště. Pomalovaní IMMORTALové, bez podpory druhého kytaristy, jsou na naší scéně již dostatečně známým seskupením a reakce fans tomu dávala svědčit.
BURIED GOD nastoupili s tím, co bylo avizováno na plakátu. Old school thrash rozhýbal mařeny nejednomu přihlížejícímu. Tohle byl jejich první koncert a jelikož jsou to již ostřílení a „starší pánové“ /Halli..zdravim/ rozhodně nepůsobili vystrašeným dojmem. F.O.B ve třech představili svou novou tvorbu a přenechali otěže SEIRIM a FALL OF SERENITY. Obě německé kapely hráli jako o život a fanoušek si mohl vychutnat i cover od kultovních Black Sabbath.
Po koncertě vzali všichni útokem bar a po odjezdu z klubu i benzínovou čerpací stanici, kde si za mírné /no..jak pro koho, kdo by taky byl zvyklej na šukačku s plyšovým slonem, že jo…navíc byl růžovej/ ostudy Češi nakoupili bagety k snědku a Němečtí sousedé pornáče ke čtení, s odůvodněním, že u nich je to hrozně drahý /pche…sloni asi taky/ Nocleh byl zajištěn u nás na koleji. Přál bych vám vidět ten pohled paní vrátné, když se jí na chodbě zjevilo 20 mániček s aparátem a kytarama. Ne, že bych to s ní neměl předem domluveno, ale takticky jsem jen prohodil, že přijedou kámoši. O počtu nebyla řeč. Takže jsme se za menších problémů nasoukali do 3 pokojů /nejsou nafukovací, nejsou/ a kolem 5. hodiny ráno vytuhli.
Dopoledne dalšího dne bylo ve znamení vaření. Nakrmte 20 krků, když ještě někteří jsou vegani a vegetariáni a musíte pro ně vařit zvlášť. Zapečené těstoviny a soja rizoto přišly vhod a po obědě se mohlo vyrazit směr Pardubice. Až na mírné zmatky při výjezdu z Plzně, kdy jsme potratili z naší „5 kolony“ 1 auto, cesta proběhla bez problémů. Dokonce i cestu do pardubického klubu Žlutý pes jsem si pamatoval, i když jsme tu odbočku přejeli. Po příjezdu jsme si dali immortalovskej gulášek /satan vi, co do toho dali/, byl prej vynikající a šlo se na pódium.
Lidí přišlo celkem dost, ale navzdory této skutečnosti byli nějací mrtví a tak nasazení kapel přinutilo máchat hlavama jen ortodoxní šílence. Někdy kolem 3. hodiny ranní jsme vzali útokem benzinku /bageta+pornáč/ a naše „5. Kolona“ vyrazila směrem k Táboru. Cestou nás přepadala únava a hlavně němečtí přátelé toho měli plné kecky. V pohodě jsme ale dojeli a v 6:00 už měl každej hlubokou půlnoc.
Moc jsme toho nenaspali a už nás povinnosti nutily vstávat. Oběd naštěstí ukuchtil pan Volný /hell-o/, tak jsme měli o starost míň a mohli se věnovat přípravám na 11. Vyhlídku.
Hojná účast fanoušků a kotel hned od začátku, to bylo pozitivní znamení. A v celkovém pozitivu ubíhal večer. Kapely hrály, pivko teklo, lidi pařili, prostě supr atmosféra. Po konci to ale na sále vypadalo jak v pekle. Takovej bordel jsme tam snad ještě nezažili. Snad všechny tělesné tekutiny si dávali na parketách rande a člověk si musel dávat sakra bacha, kam šlape. Po odklizení aparátu jsme se odebrali k řece do klubovny, kde jsme v bujarém veselení a za zpěvu Biene Maja pokračovali až do ranního kuropění. Druhý den jsme se s kruhama pod očima popřáli kapelám štastnou cestu a se slzou v oku mávali a mávali, dokud poslední auto nezmizelo v dohledu……
Corbow
